Francie

Od týmu Sirael si všichni hodně slibovali. Začátek však nebyl příliš slavný: barvy hřiště nesplňovaly slibované parametry (žlutá měla být lesklá a béžová měla být matná), takže byl problém rozeznat, která je která. Také v případě srážky se robot snadno ztratil a bylo opravdu tristní pozorovat, jak např. v zápase s Maďarskem naprosto suverénně nastřílel pět míčku těsně vpravo od branky.

Konec dobrý, všechno dobré — v nedělních zápasech Ester nasbírala dostatek bodů do osmifinále (postupovala na osmé příčce), porazila Švýcarsko, pak Francii (tým D2R2), ale v posledním zápase prohrála s dalším švýcarským týmem, který nestandardně startoval z jiné strany, než všichni ostatní (naštěstí se v noci ze soboty na neděli tým přesně na tuto situaci zvládl připravit). Vedle čtvrtého místa si Ester získala i přízeň většiny ostatních týmů a tak dostala Teams Prize v pořádané anketě.

U „zkratů” situace byla opačná. V prvním kvalifikačním zápase porazili Německo 3:2, čímž se dostali na druhé místo bodovací tabulky. Pak to ale začalo drhnout. V sobotu nehodili ani jeden míček (světla v sále byla tak silná, že přestože míček přerušoval světelnou závoru, tak ji přebily), a software se úplně nevypořádal se situací, kdy asi 5x po sobě míček vypadl a byl znovu nabrán (pouze však z pohledu senzorů). Daisy dostala extra stínící kapotáž, kšilt na laserové ukazovátko (majačky jinak nebylo vůbec možné rozeznat) a znovu se vydala do boje. Fatální byl zápas se Slovenskem, kdy tým Tatran nenastoupil, ale Daisy nezískala ani bod za přejetí hřiště — zlomila se závlačka spojující kolo s motorem, a tak zápas, kde mohla snadno získat dalších sedm bodů skončil těžkou depresí.

I přes tuto smůlu se Short Circuits Prague dostali mezi šestnáct nejlepších. Prvním a posledním protivníkem byl francouzský Supaero, nakonec vítěz letošního Eurobota, který Daisy vyřadil i loni. Supaero střílel jeden míček za druhým a jeho lagunku neustále vyklízel sekundární robot. Přesto Daisy umístila dva míčky, a byla to tedy čestná prohra.

Ani týmu MART štěstí moc nepřálo. Ožvejkalo se převodové kolečko v použitých motorech z autoantény a robot už nebyl schopen rovné jízdy. Přesto neustále bojoval: motory byly prohozeny, aby robot alespoň kulhal zhruba správným směrem a tomu byl upraven i software. V posledním zápase dokonce dal tři míčky do lagunky, tak by si určitě zasloužil nějakou cenu za vytrvalost .

A co irská část Short Circuits? Poté, co se objevilo foto z prací na hřišti někdy v listopadu, jsme v dublinské „divizi” čekali silného soupeře. Co jsme ale nakonec viděli, byla mezinárodní ostuda. Robot byl zatím spíše virtuální a sáček se senzory zůstal zapomenut v Irsku. No comment.

V tomto krátkém přehledu ještě alespoň zmíníme naše kolegy ze Slovenska. Ti se úspěšně homologovali se dvěma míčky, ale pak jim odcházela jedna řídící deska za druhou, až nakonec kapitulovali. Doufáme, že je to příliš neodradilo a za rok to zkusí znovu…

Máte-li jakékoli dotazy či připomínky, tak neváhejte a kontaktujte nás. Rádi vám odpovíme.