Eurobot 2001
The Space Odyssey
Návštěvníci z daleké galaxie, Science a Technology objevili novou planetu s šesti planetami na orbitě. To je určitě výborná příležitost k důkladnému prozkoumání těchto světů. Science a Technology mají bohužel různé názory na to, jak postupovat. Udělají proto dohodu – kdokoli dobude více vesmírných těles a osadí je svými vlajkami během 1,5 minuty tento spor vyhraje. Čtvrtý ročník soutěže se odehrál v květnu 25-27 v La-Ferté Bernard ve Francii. My jsme se zúčastnili s robotem Alena.
Umístění naší druhé vlajky |
Plakát v pitu |
Chování Aleny (jméno našeho robota) lze snadno vysvětlit Murphyho zákony.
V den, kdy jsme dorazili na místo určení, nefungovalo nic. Alena nebyla ani
schopna kvalifikace, protože při pohledu sudího se ji „rozklepala”
ruka a vlaječku zahodila. Problémem byla komunikace mezi řídícím čipem (AVR)
a „servo-čipem”, který zajišťoval pohyb ruky. Než se podařilo
nakonfigurovat počítač, sehnat nový řídící čip a vůbec připravit
pracovní prostředí, utekl den. Závada byla programová - nedostatečné
„tažení” komunikačních linek nahoru a dolů, tj. většinou to
fungovalo, ale rozhodně ne na 100%. Po opravě a úspěšné demonstraci si
Alena získala první příznivce. Zaujalo jednak řešení pomocí Palmu, jako
„řídícího počítače”, a pak návrh ruky, která mohla umístit
vlaječky jak na slunce 40cm vysoké, tak na nízké planetky.
Problémy neměla jenom naše skupina. Asi nejvýraznějším příkladem
bylo slavné MIT z Bostonu, které mělo velmi pěkného robota se zajímavou
strategií, ale nefungoval. V lepším případě umístili jednu vlaječku, v
horším ani to ne. S problémy se potýkaly i Norové, kteří používali pro
svého robota vidění jako hlavní senzor. Nad oběma týmy jsme zvítězili, i
přes nešťastnou náhodu, kdy se vlaječka přilepila k chapadlu a nebyla tedy
na slunce vysazena (vlaječka časem upadla, takže umístění na další
planetu už bylo úspěšné).
M&M's crashing Alena |
Druhé kolo bylo vyřazovací, začínající s šestnácti týmy, sledováno
francouzskou televizí M6. Naším soupeřem bylo Německo. Chvíle napětí, 3,
2, 1, … hvizd sudího, zatažení za šňůrky, němečtí roboti se vrhají
do hřiště. Alena se ani nehne. Ani o centimetr. Dead robot. Veliký vztek a
veliký smutek. Ostuda. Nikdo netuší, co se stalo. Zmatené pohledy do kamery.
Pryč z arény…
Tentokrát byl problém v hardware. Po předešlém nárazu se částečně
uvolnil komunikační (ano, zase komunikace!) kabel sériové linky pro příjem.
Řídící software tedy nedostal zprávu, že se změnil stav tlačítek (vytažení
šňůrky), a tak se nic nedělo. Škoda.
Ale protože je La-Ferté velice pěkné malé městečko, neodpustím si pár fotek
z našich toulek po okolí. Pokud vás soutěž zaujala, neváhejte a
napište nám.