Eurobot 2002

O roboty na soutěž Eurobot 2002 se letos postarali dva týmy — Sirael, tým studentů Matematicko-fyzikální fakulty, Univerzity Karlovy (jako minulý rok) a Short Circuits. Tento druhý tým založil Martin Dlouhý poté, co se odstěhoval do Irska. Zbytek týmu Sirael zůstal v českých luzích a hájích a věnoval se vývoji zcela nového robota jménem Barbora. Mezi tím Martin v Irsku nakazil své okolí svým nadšením pro roboty a soutěže, což dalo vznik robotovi jménem Clara.

Tým Sirael stavěl pásové vozidlo přímo „ďábelských” charakteristik. Řídíce se heslem “jsme tak malí (velcí) jako naše cíle” bylo naším cílem nic menšího než porazit IUT Ville d'Avray – Paris X, šampiona, který zatím vyhrál všechny ročníky Eurobota! Tato motivace nás poté provázela celou stavbou.

Identifikovali jsme dvě základní podmínky pro vítězství. Protože finále minulého ročníku v podstatě netrvalo déle než 5 vteřin, rychlost robota musela být jedna z nich. Druhá podmínka byla vhodná strategie. Architektura a design robota Barbora byl plně podřízen těmto dvěma cílům. Rychlost byla získána díky použití opravdu silných motorů (více než 600W každý!) a pásů, pro co nejlepší převod této síly na pohyb. I vlastní strategie je hodně závislá na rychlosti pohybu. Našim cílem bylo posbírat co nejvíce koulí a do košíků je naházet později. Tato myšlenka je založena na předpokladu, že i v případě, že nepřítel udělá to samé, tak budeme mít dostatek koulí a nebudeme nuceni koule vyndávat z košíků.

Barbora, před odjezdem do Francie

Postel mého spolubydlícího

Uklizený pokoj na koleji

Když jsme přijeli do Francie Barbora ještě rozhodně nebyla hotová. Jak vypadala můžete vidět na obrázcích. Nejenom že řídící software nebyl vůbec otestován a odladěn, ale ani hardware nebyl hotov! Přestože jsme na robotovi poslední týden pracovali ve dne v noci, stále nebyl hotov. Většina práce se odehrála v mém pokoji na koleji. Musím ještě jednou poděkovat spolubydlícím za jejich porozumění. Přece jenom přestáli i takové věci jako je elektrická vrtačka ve 3 hodiny ráno a podobně.

V průběhu tohoto týdne jsem spával asi tak 4 hodiny denně (moje normální dávka spánku bývá asi tak dvojnásobná). Za účelem dalšího ušetření času jsme se rozhodli cestovat do Francie přes noc. To byla první noc, kdy jsem nezvládl ani ty původní 4 hodiny. Jak se později ukázalo, bylo to jen vlažný start závěrečného finiše. Pokud si správně vzpomínám, dorazili jsme do La-Ferté ve čtvrtek a já Petr jsme zůstali vzhůru až do konce kvalifikací v sobotu. Pravda, nepočítal jsem ty dvě hodiny v sobotu ráno pod stolem .

Přes nadlidské nasazení celého týmu se nám bohužel nepodařilo kvalifikovat do soutěže. Jak vidíte na obrázku, i Markéta se rozhodla, že asi nebude stačit nás pouze krmit, a během našeho spánku se také pustila do vylepšování robota. Byli jsme tak unavení, že se divím, že jsme nenadělali více škody než užitku. Nicméně, když už jsme tam skoro byli (10 minut po 10 hodině v sobotu ráno, 10 minut po oficiálním konci kvalifikací), nám doslova a do písmene umřeli baterie. Jedno ze serv bylo rozbité spořebovávalo asi 2A proudu! Robot se rozjel, a když chtěl pojmout kouli do spiráli, počítač se restartoval. Baterie bohužel nebyly výměnné, ale i kdyby byly, tak jsme stejně neměli náhradní (nabíjet se museli v robotovi).

Pracující ženy

Barbora, po nějaké době ve Francii

Spící muži

Short Circuits postavili svého robota Claru na uplně jiných základech než Sirael — nikdy není dostatek času na úplné dokončení a odladění robota → čím je robot jednodušší, tím je větší šance, že přesto bude fungovat tak, jak bylo zamýšleno. Takže jak vypadá takový nejjednodušší a nejlevnější robot? Clara! No možná ne tak úplně. Vzhledem k tomu, co jsem slyšel o Alžírském robotovi jménem Blibot, tak by měl být v podstatě stejně jednoduchý, ale vyhrál druhé místo celkově! Ale vezměme to pěkně popořadě.

Clara si od začátku přece jenom vedla lépe než Barbora. Kvalifikovala se už někdy kolem páteční půlnoci, ale stále ještě bylo co spravovat. Smůla byla, že kdykoli se rozhodli něco zásadního rozmontovat nebo přeprogramovat, přišli organizátoři, že právě teď je třeba jít soutěžit nebo přijde diskvalifikace. V neděli je dokonce ani nenechali nasnídat! Při hektických opravách shořel motherboard a Honza měl pouze 15 minut, aby napájel nový!

A Clara se skoro dostala až do závěrečných vyřazovacích bojů. Ve skutečnosti žil tým asi půl hodiny v přesvědčení, že se tak opravdu stalo. Potom ale přišel finský tým a upozornil organizátory, že je vynechali z výsledkové listiny. Smůla. Ale co – alespoň se můžeme jít v klidu všichni podívat na finále!

Pohled na pracovní stůl

Tým, robot a cena

Cena za Inovaci

Námět soutěže sliboval zajímavější podívanou než minulý rok. Minulý rok zápasy všech lepších týmů byly rozhodnuty v řádu několika sekund. Možnost vybírat koule z košíků by tomuto měla zamezit a souboj by měl být napínavý až do konce. Tolik teorie.

Realita byla „trošku” odlišná. Manipulace s koulemi se ukázala jako základní problém. Různé koule měly různé fyzikální vlastnosti (velikost, pružnost, kluzkost povrchu atd.). Nové koule byly pevné, pružné a lesklé. Pro soutěž se měli vyfouknout na atmosferický tlak a tím se měli zmenšit a změknout. Malý detail – po vyfouknutí na stejný tlak byla každá koule jinak velká. Korunu tomu organizátoři nasadili, když se den před soutěží rozhodli mazat koule křídovým prachem, což je učinilo jednak matnými (změna pro kameru), ale hlavně neskutečně kluzkými, což v podstatě vyřadilo celý náš manipulační systém. Křída naštěstí nakonec nebyla pravidlem, ale dávalo se týmům na výběr, s jakými koulemi chtějí soutěžit.

Výsledkem bylo, že pravděpodobně většina týmů strávila většinu času řešením hardwarových problémů a velmi málo času zbylo na programování chytrých strategií. Kvalita zápasů z pohledu diváka byla přímo úměrná času strávenému programováním, což znamená, že to nebyla až taková podívaná, jakou by člověk očekával. Podle mého názoru byl tento námět nad síly vetšiny soutěžících týmů (i naše).

S blížícími se finálovými zápasy kvalita přiměřeně stoupala. Alžírský robot Blibot byl velkým překvapením celé soutěže poražen pouze celkovým šampionem všech ročníků – týmem Ville d'Avray. Soudě podle výrazů ve tvářích alžírského týmu při každém dalším vyhraném zápase, nebylo překvapeno pouze obecenstvo . Mezi poražené patřil i letošní francouzský šampion, tým Minitech, kterému nakonec patřilo třetí místo.

Takže to byl Eurobot 2002. A co 2003? Myslím, že už konečně budeme muset vyhrát . Myslíte, že nám máte co říct? Tak neváhejte a pište!

Blibot

Minitech

Maják Ville d'Avray

Ville d'Avray oslavují

Short Circuits přijímají cenu za Inovaci

Představení týmu Sirael

Blibot oslavuje

Vnitřnosti robota Ville d'Avray

Robot Ville d'Avray zepředu

Dokončená Barbora

Další obrázky naleznete v galerii organizátorů (včetně několika obrázků nás a našeho robota).