Letos se přihlásilo 14 týmů a z toho jich 12 aktivně soutěžilo. Český MART to vzdal v pátek a německý WallE také z důvodu neopravitelné závady (robot byl obratem rozebrán a jeho součástky použity pro tým „No! This is Patrick”).

Technische Hochschule Deggendorf má moc pěkný areál university. Je na břehu řeky Dunaj a obklopuje ho hned několik parků. Stadthallenpark je klasický parčík s fontánou, růžemi a pískovými cestičkami. V okolí ale najdete i několik dlouhých rovných cest podél potoku Bogenbach a řeky Dunaj. Konečně jsou zde i anomálie jako kovový koridor na střeše parkoviště Parkdeck Deichgarten nebo pro ztížení soutěže lze použít mosty, podjezdy, rampy, železnici, schody atd.

… bylo prostě příšerné. Další úroveň obtížnosti by byl asi už jen sníh a kroupy! Pršelo celý den a soutěžní prostor byl pokryt mnoha loužemi (i několik centimetrů hlubokými), plus studený vichr … ale co tě nezabije, to tě posílí, takže možná letošní zkušenost bude hnací silou k vylepšení robotů i soutěže samotné.

Páteční homologace byla jak procházka rájem, ve srovnání s počasím, co nás čekalo v sobotu. Ukázalo se, že automatickou nakládku piva řešily pouze dva týmy: Cogito využilo možnosti s 500ml plechovkou a Radioklub Písek vytvořil pneumatický jeřáb schopný nakládat plný pětilitrový soudek. Ostatní týmy byly rozumnější a tento extra bonus ignorovaly (do dalších let se je budeme snažit od toho odradit, dokud nebudou mít plně funkční realizaci základní úlohy).

Istrobotics

JECC - Fesl

Raptors

Zažili jsme i vzrušující moment hodný bulvární novinařiny: Quadrons tým nechal po úspěšné homologaci zaparkovaného robota vedle cesty (snad se stisknutým STOP tlačítkem?), když tu z ničehož nic se sám robot rozjel naplno ostře vlevo a z kopce do potoka. Nebýt stromků a keřů v těsné blízkosti vody, tak je tam. Náraz vytrhal olověné baterky, ale jinak se prý nic snad nestalo.

Robot na útěku

Quadrons

Lois

Kupodivu něco podobného se stalo i Raptorům cca o hodinu později (ale nebylo to tak dramatické).

Na nulté trénovací kolo v 9 hodin skoro nikdo nepřišel. Jenom Aleš z týmu AmBot odstartoval a udělal si testovací jízdu. Všichni ostatní doufali v pozdější lepší počasí a asi je do deště nic nemotivovalo (nulté kolo není bodované).

Soutěž oficiálně začala v 10h u hlavního stanu a tak se první kolo posunulo na 10:30. Start byl v Stadthallenpark poblíž mostu a cíl na druhé straně parku (křižovatka na náspu). Istrobotics byli schopní získat několik set bodů a také AmBot, Smelý Zajko, JECC, Raptors a Quadrons trošku bodovali.

Druhé kolo bylo v 11:30, takže se jelo skoro bez přestávky. Tentokrát se vše odehrávalo na střeše krytého parkoviště. Hodně tam foukalo a všude spousty vody. Zde se již použilo pravidlo, že nejlepší týmy startují na konci řady a tak AmBot (předposlední) zkusil úhybný manévr do sousedního koridoru, aby se vyhnul dopravní zácpě, ale neúspěšně. Jeho robot osciloval, jestli ta orezlá stěna je nebo není sjízdná a v tomto kole nezabodoval. Vlastně bodoval jediný Istrobotics, který se prokličkoval mezi ostatními roboty a dostal se až na vzdálený konec parku. Kousek od cíle se ale rozhodl pro odbočku vlevo, kde ho čekaly tři podlouhlé schody. K mému překvapení ho Pavol nechal jet dál a pád z prvního schodu autíčko s barelem na zádech rozdejchalo, ale pak jsme Pavla přesvědčili, že to není dobrý nápad, a na dalším schodu robota zastavil.

2. kolo u řeky

Cogito

Třetí kolo bylo pro mne rozhodně nejemotivnější. Všech 12 robotů stálo v řadě na cestě rovnoběžné se železniční tratí. Tým Kamaro Beteigeuze, loňský vítěz, získal své první body. V plánu měli přejet most a pak vpravo do podjezdu, ale jejich robot si to rozmyslel, odbočil ještě před mostem a druhé vynucené odbočení vpravo ho „svedlo z cesty”.

3. kolo

3. kolo pokračování řady

Kamaro Beteigeuze

Také Istrobotics měli problém s mostem a robot odmítal na něj vstoupit. V tomto kole bylo hned několik kolizí na startu (Radioklub Písek to např. nacouval do soupeře vzadu). Několik týmů potvrdilo problémy s kompasem, takže buď to byl vliv kolejí nebo skrytého kabelu vysokého napětí podobně jako v Písku na Robotem rovně.

Čtvrté (poslední) kolo začínalo na druhé straně problematického mostu a roboti se měli vrátit zpět do školy. Bylo zde zase všech 12 robotů. Tým Cogito změnil strategii na jízdu 25 metrů po cestě, vyložení piva a návrat na start. Tímto by získal extra body za automatickou nakládku a vykládku. Ale úplně se to nepovedlo: ARBot vystartoval ve stejnou dobu a nacházel se ve slepé zóně senzorů. Vypadalo to jak opravdový závod, kdy se ale v jeden okamžik oba roboti rozhodli zahnout směrem k druhému a „vytlačit ho z cesty”. ARBot natáčel video, tak se na to můžete podívat i vy:

Bylo zajímavé, že Smelý Zajko a JECC skončili na identickém místě (toto se stalo již v prvním kole). Oba roboti narazili na betonový kvádr u nájezdu na most. Byla to náhoda, nebo neuronové sítě obou robotů vyhodnotily situaci stejně špatně?

Soutěž byla letos dost vyčerpávající, ale bylo vidět neuvěřitelné odhodlání týmů posunout se dál. Tisíceré díky profesoru Kurprisovi a jeho kolegům za organizaci — byla dokonalá! Také díky sponzorům a městu Deggendorf za pokrytí nákladů na ubytování a společnou večeři.

A co dál? Diskutovali jsme to na nedělním workshopu (jako součást PAIR'16 konference) a nechal bych to teď do samostatného článku. Naše další plány se shodovaly i s týmy, které už nikdy nechtějí zadávat souřadnice přes mokré nefunkční klávesnice z promočených papírků. Je čas posunout se k větší autonomii

Polské týmy Quadrons a Raptors

Radioklub Písek - jeřáb

Cogito

ARBot

2. kolo - střecha parkoviště

AmBot a Istrobotics

Kamaro Beteigeuze

Smelý Zajko

Pokud chcete nějak podpořit tuto soutěž nebo máte nějaký komentář/dotaz, tak prosím použijte kontaktní formulář.